Možná jste ještě o provizním systému WebExSys.com neslyšeli. V tom případě můžete být jen rádi. Ne, tímto co napíšu se nechci dotknout provozovatele ani jeho provizních partnerů. Jedná se jen o takový malý náhled do něčeho, co sleduji již několik měsíců.

Celý příběh začíná před několika měsíci, kdy jsem se osobně zaregistroval. Od té doby pravidelně sleduji e-maily s novinkami.

Majitel (Bc. Robert Poč, Dip. Mgmt.) zvolil při vstupu celkem nešťastnou metodu. Začal spamovat možné partnery. V podstatě se o spam nejednalo. E-mail byl psán každému na míru, ale přece jen jsem viděl pár lidí, kterým se to nelíbilo. Nicméně zaskřípeme zuby a jdeme dál.

První příhodou je e-shop TrendovéOpasky.cz:

Vážení partneři, vzhledem k opakovanému hrubému porušení Smluvních podmínek (15,16) je s okamžitou platností zablokován e-shop běžící na adrese trendoveopasky.cz.

Body 15, 16 se týkají nevyplácení provize partnerům. Majitel to naštěstí ustál a provize zaplatil z vlastní kapsy. Důvěryhodnost v způsob vybírání e-shopů to ale již nevrátí.

Druhou příhodou je ITobchod.net. Odpřísáhnout to nemůžu, ale podle mě tento e-shop byl v systému max 2 – 3 měsíce. Dneska mail:

Dobrý den,internetový e-shop itobchod.net přešel pod nového vlastníka, který nemá zájem na spolupráci s provizném systémem WebExSys. Ukončete proto prosím propagaci tohoto e-shopu, případné prodeje nemohou již být odměněny provizí.

Neříkám že jde o chybu systému, ale opět to na důvěryhodnosti nepřidá. Partneři, kteří začali s propagací moc nadšení nebudou. Dva – tři měsíce je tak akorát doba pro rozjetí webu. A co s ním teď, že?

Další e-shop je lyze-snowblade.cz, který má na indexu vtipně umístěný iframe od invia.cz, v bočním panelu pak ref linky na emailing.cz nebo lista.cz (za které samozřejmě publisher provizi nedostane a vyvolává to dost velké pochybnosti o takto provozovaném obchodu).

Další e-shop levne-pc-notebooky.cz, který se nějakou dobu objevoval v aukcích na webtrhu (nevím jak to dopadlo a jestli do spolupráce vstoupil již nový majitel).

Poslední e-shopem může být například kvalitnikose.cz, který pro jistotu nejede vůbec.

Provozovat takový systém může být složité. Nicméně při současném složení eshopů si jakákoliv spolupráce říká spíš o průser než o tučnou provizi.

E-maily se vyplatí sledovat dál. Každý den nová vtipná situace. Neplatící e-shop. Nefunkční e-shop. Odstupující e-shop.

Celý systém mi připomíná jako kdyby Pat a Mat (WebExSys a E-shop) stavili domeček. Smutné ale je, že v něm pak bude bydlet publisher. Který to samozřejmě vyžere za všechny.

Víme, ne?

Ve skutečnosti mi šlo jen o to, že jsem strašně toužil mít Paula na blogu.

Přišel nový PPC systém na pole publisherů. Odejdou publisheři od google a bude si je snažit google udržet?

(publisher == člověk, který má na webu google reklamy)

Nejdříve dvě zásadní fakta.

Jak jednou na přednášce řekla sympatická hnědovlasá zaměstnankyně českého google, tak příjmy z PPC (adsense, adwords) přinášejí googlu cca 98% zisků. Díky tomu mohou vyvíjet píčoviny jako googlebuzz aj.

Druhým faktem je, že je google velmi, velmi, velmi netolerantní vůči lidem, kteří si umisťují na své weby reklamy od google (adsense).

Jak se bude nyní vyvíjet situace?

Proč bude google tolerantnější

1. První zásah dostal 1. ledna, kdy odešlo kvůli evropské unii spousta publisherů. Nutnost stát se plátcem DPH jednoduše spousta lidí nevydýchala.

2. Přišel sklik. Nabízí se další možnost jak monetizovat weby. Zabanovaný člověk má možnost kam odejít. (adfox nebo etarget neberu, legrační systémy)

3. Google není v ČR jednička. Nyní přichází o tu malou půdu pod nohama, kterou si vybudoval.

Proč google nebude tolerantnější

1. I když odejdou publisheři, stávající zůstanou. Schválně, kolik jste za minulý měsíc vytvořili webů? A kolik smazali? Stávající publisheři pokryjí další tvorbou prostor, který adsense potřebuje.

2. Google odešel po nátlaku na jejich pravidla z Číny. Jednoznačný signál světu. Nenechá si srát na hlavu od šikmookých. Nenechát si srát na hlavu ani od publisherů, kteří mají za zády sklik.

3. Zásadní bod. Z pohledu toho, kdo si reklamy u google platí. Na co se takový člověk ptá? Kolik lidí mi reklamní systém přinese? Nebo: Jakou má konverzi? (nakolik přesné je cílení a kvalitní traffic a kolik z něj se přemění v zisk) Tady bude probíhat hlavní boj mezi systémy a samozřejmě bude google tlačit na co největší konverzi na straně inzerenta == bude tlačit na majitele webů, aby posílali relevantní a kvalitní traffic.

4. Samotný sklik schvaluje weby manuálně. Ukazuje, že o každý web zájem nemá. Google bude též držet kvalitu.

Jak to tak vypadá, tak přes počáteční záblesk v očích,  jsem se jako publisher dále neposunul. Stále platí staré pravidlo. Chceš s námi spolupracovat? Tak se kurva snaž!

Nezoufejte! Nedal jsem se na čtení managerských příruček k dosažení úspěchu. Ani se nechystám spáchat společenskou sebevraždu, jako to udělal Maigi, kterému se po jeho sérii seberealizačních článků začali někteří lidé smát. Až se nakonec  úplně stáhl ze psaní blogu a pohybování se na sociálních sítí.

Jen článek o další mé teorii. Opět moje teorie typu “holky po dvacítce jsou prakticky mrtvé“.

(než něco napíšete, tak si to nejdřív pořádně promyslete, holky mi to dávají, pravidelně a v nejméně očekávaných situacích, pořádně sežrat – naposled myslím Jana z designeclectic.blogspot.com)

Jako první ukáži na figurantovi běžnou realitu.

Jak je vidět, tak figurant má za cíl “peníze a úspěch“. Začal tak, že udělal program kukej.cz na sledování TV v počítači. Tam se seknul. Uviděl problém, že to nevydělává. Přestal na začátku, kdy to nebylo hotové a získal jen nějaký úspěch na českém trhu. Pak se lekl překážek a utekl k dalšímu projektu shutup.cz – vlastní systém pro tvorbu webu. Opět se zaleknul. Možná konkurence již existujících systémů, možná viděl jiné problémy.

A tak utíká, skáče, nechává za sebou mrtvoly. Navíc je strašně depresivní, když se člověk podívá za sebe a tam se v rohu krčí spousta nevyužitých příležitostí a rychle opuštěných cílů.

Dnes jsem četl, že programuje vlastní eshop systém… . O aktuální projektu informuje každý den na twitteru .

Proto tento stav je právě moje metoda tunel.

Jak je vidět, dal jsem si cíl. Peníze získám z provozování eshopu. Cíl je tedy fungující obchod. V této fázi nasadím metodu tunel. Na jedné straně jsem já. Na druhé je můj cíl. Začnu totálně ignorovat okolí. Neřeším jestli u mě budou lidé nakupovat. Neřeším kdo má jaké ceny. Mám na druhé straně cíl, za kterým jdu a nic jiné mě nezajímá.

Překážky jsou to, co vidíte, když se přestanete dívat na svůj cíl. - Brian Tracy

Jednoduše nedělám to co figurant, že by jsem přemýšlel nad okolím mé cesty. Neřeším nic okolo. Vím co chci a tam jdu. Protože se nikde nezastavím, nedívám se po okolí, tak nevidím překážky, kvůli kterým by jsem skočil jinam. A tak si jdu slepě po krocích až k mému eshopu a k mým penězům.

Na této metodě jsou úžasné dvě věci.

# Za prvé metoda funguje a k cíli se dostanete!

# Za druhé se dá nasadit na cokoliv!

Na udělání maturity (neřesím co se stane, když mi dá učitel otázku kterou neznám, co bude když… – chci udělat maturitu takže si jdu svým tunelem od jednoho sešitu k druhém), jde nasadit na uklizení domu, jde nasadit na společnost.

1. jeden člověk říkal, že trh s elektronikou je přesycený

2. druhý říkal, že lidé stejně nakoupí jen u známých firem (Alza.cz)

3. třetí vidí problém se sraženými cenami na minimum

4. čtvrtý říká, že sehnat dodavatele je strašně těžké

5. nasazení tunelu!

6. Stolní počítače !

Začátek tohoto roku přinesl dvě zásadní věci. Za prvé jsem se zklidnil, takže už žádné flamewary v různých diskuzích, provokující články a ani jejich propagování. Už nějak nepotřebuji malé kiddies ani 30 komentářů pod článkem jako dřív. Za druhé začátek roku přinesl celkem slušné handregy.

Vypsat je tady je blbost. Snažit se je všechny popsat je nad mé síly. Pokusím se tedy vybrat z každého oboru něco. Tedy spíš to, na co si z hlavy teď vzpomenu.

Domain #1 – pro affil

Nedávno proběhla na blozích (blogách?) malá propagation party na cestovku IC Tour.  Poskytuje partnerský program na své produkty. Byl byl jsem špatný pseudodomainer, kdyby jsem při zvažování spolupráce neprojel domény s podobnou tématikou – třeba rovnou ty, které používají v hlavním menu a charakterizují 20 typů zájezdů, které se pod tím označení skrývají.

Tudíž mám říčníplavby.cz a mořsképlavby.cz. Přičemž Říční plavby jsem stihl  už trochu developnout. Zatím jen takový předdevelop, ale věřím na světlé zítřky.

Domain #2 – pro end buyera

Další doména co mě napadá je potravinářství.cz. Chápu, že někteří lidé se na ni můžou dívat skrz prsty.

Vždyť ta doména už byla registrovaná a expirovala.

Áno, expirovala konkrétně v roce 2001. Tudíž v roce, kdy praskla internetová bublina a značné množství webů šlo do shitu. Tudíž to zřejmě schytala i ona. Navíc rok 2001 je temný středověk, kdy byly volné tuny slušných domén, takže jestli to tehdy stálo za regfee, tak dnes stojí za regfee stokrát.

Potravinářství? WTF? Vždyť to proboha nikdo nehledá…

Taky pravda. Ale chytrá wikipedie říká, že potravinářství  je  velmi komplexní obor, který zahrnuje výrobu mastných potravin, mlékárenství, výslednou distribuci etc. Více na té wikině.

Stejně ti za to na webtrhu daj max tři kila…

Jasně že to není nic pro aukci na webtrhu. Co by s tím takový člověk dělal? Podívejte se, kolik máte jen na stupidním jednom náměstí restaurací, hotelů a obchodů – a všude tam se žere a jsou potřeba potraviny.

Ale jak říkám, udělejte si názor sami, jestli mi ta doména stála za regfee + tento kus článku.

Domain #3 – pro hledanost

Další doménou jsou…hmeh…wait, musím se na ni podívat , protože si už nevzpomínám, jak přesně byla… Takže, jde o deskovéradiátory.cz.

Prvním hezkým faktem je hledanost.

Jak všichni víme, tak co je nad stovku, tak u toho platí dvě pravidla. Za prvé, takové domény nejsou volné a za druhé, takové domény se můžou kurevsky vyplatit.

Druhým hezkým faktem je něco, co jsem právě zapomněl…

(edit: už vím! pomlčková varianta byla registrovaná)

Btw taky jsem nevěděl, cože to ty deskové radiátory jsou. Jedná se o to, co všichni známe:

No, mohl by jsem pokračovat, tentoroční domény se počítají v desítkách, ale pro tento článek stačí .

Takže zase next time.

(nebo v commentech)

Schválně, kdo pozná?

Z rezavé trubky odkapává žlutá voda, v rohu visí chuchvalec pavučin, na pozadí jsou vidět dlouhá léta nepoužité kohoutky a uprostřed toho všeho stoupá po starém schodišti první účinkující.

Představení je vystřihnuto, protože vyslovení celého jména včetně titulů by trvalo déle, než přečíst seznam jeho bývalých sexuálních partnerek.

“Pro vaši snadnější orientaci to před samotnou prezentací velmi rychle shrnu. Jedná se v podstatě o ionizující posilovač kvantově bázových elektronů. Jak uvidíte na mé třiceti stránkové prezentaci, jedná se o revoluční myšlenku.”

“Cože vy nevíte co je to atom? Ani vás to nezajímá?”

“Jakto, že chcete vidět produkt? Vždyť za sebou máme teprve pětiletý vývoj v laboratoři a peníze chci jen na další dva roky dalšího zkoumání. Navíc svůj nápad nikomu, ani vám, přesně neukáži. Když jsem sem jel, tak na mě byli přilepeni tajní agenti z mezinárodního koncernu na výrobu automobilů, kteří mě chtějí okrást.”

“Prodej? (smích) Já jsem o žádném prodeji nemluvil. Peníze chci na další vývoj a posléze na představení na konferencích a ve vědeckých časopisech.”

Po chvíli odchází rozladěný z nepochopení a znechucen posměchem za holohlavým moderátorem.

“Jaké z toho máte pocity? Jak se cítíte?”

Ještě chybí otázka, na kterou charitu se chystá přispět a rozhovor jako vystřižený z udílení cen Miss.

Jako druhý přichází člověk ve fialovém obleku s trubkou v podpaží.

“Jak jsem na to vůbec přišel? To jsme šli jednou s Frantou z hospody. Při přecházení přes pole zakopl a spadl na hlavu. Tak jsme s chlapama v sobotu odpoledne přemýšleli, jak tomu příště zabránit. Nakonec jsme vymysleli toto důmyslné zařízení. Franta přinesl z jézédé starou odpadní trubku, já jsem sehnal pružinu z Liazky. V neděli jsme to svařili dohromady. Jak vidíte, tuto trubku si nasadíte na hlavu, vložíte do ní pružinu a jste dokonale chráněni.”

Načež následuje  praktická ukázka, po které figuranta Františka odváží, s těžkým otřesem mozku a trojnásobnou zlomeninou nohy, záchranka.

Situaci zachraňuje účinkující.

“Žádáme 200 000 Kč za 90%. V garáži jsme dokonce už udělali místo pro investora. Takže by například tady pan Okamura mohl po skončení své denní práce přijet a večer s námi ty pružiny montovat. Já si jako myslím, že je to dobrý výrobek. Třeba Milan z hospody říkal, že by si to určitě koupil.”

A proč tam nikdy nenarazíme na investovatelné projekty? Prostě tady mám produkt, který vydělává 100 000 Kč měsíčně, dám vám 50%, takže toho půl mega máte ani ne za rok zpět? Protože prostě těch jeden a půl mega je strašně malá částka. Pokud má člověk tak dobrý nápad, tak je schopný si takové prachy sehnat i sám. Sám bez šaškování mezi vysokoškolskýma profesorama a jézéďákáma.

Věnováno vzpomínce na ahydův blog.

Porovnávače platů

Pokud se zamyslím nad první nevyužitou příležitostí, tak je to určitě porovnávač platů. Tento nápad mě napadl před lety, kdy jsem se učil PHP. Nápad byl jednoduchý. Člověk zadá v jakém oboru a městě maká a další lidé si mohou porovnat své platy, případně se informovat, kolik v oboru můžou očekávat.

Měl jsem už hotový index a ukládání údajů, pak jsem se jednou vrátil z hospody a šel jsem jsem na tom trochu zamakat. Vyskočil error ohledně mysql, hodinu jsem se to pokoušel opravit a pak jsem si tak řekl. Kdo by to vůbec používal? Koho by to zajímalo? Kdo by se tam vracel? Stejně by se nenašel nikdo, kdo by dobrovolně zadal citlivé údaje. A celé to letělo do koše.

Rok na to vznikl za obrovské marketingové podpory první profesionální porovnávač platů, který následovalo dalších pět.

Doprava, přeprava

V rámci práce/brigády v jedné firmě jsem dostal další nápad. Bylo to někdy před lety, kdy jsem přemýšlel nad poptávkovým/nabídkovým aukčním systémem, kde by  se dali hledat dopravci nebo zákazníci. Zároveň by zde našli své využití firmy, které jednorázově pošlou zaměstnance s dodávkou a výrobkem z Brna do Prahy a zpět jede prázdný.

Jen připomínám, že to bylo před mnoha lety, kdy nic takové neexistovalo.

Myšlenku jsem ani nerealizoval. Vyhodnotil jsem to jako blbost, protože jsem nevěděl jak přivést  na web cílové uživatele. Jak to zpeněžit. Co s tím vůbec dělat. Viděl jsem jen ty zaběhnuté lidi, kteří monotónně dávají přepravním službám zakázky, aby jim s hezkou marží objednaly cizího přepravce.

Dnes jsem se díval na Den D a člověk na stejný projekt dostal jeden a půl mega.

Takových příkladů by jsem našel víc, tyto mi ale připadají jako nejnázornější.

You Gotta Have Balls To Win

Znalosti a zkušenosti se často přeceňují. Většinou stačí mít nápad a vizi. Skočit po hlavě do sraček a doufat, že budu mít na to se neutopit. Případně si vybrat takovou hloubku, kde se nejhůř vyškrábu na břeh. Ale hlavně skočit!

I still don’t have balls

Jenomže ono se to  řekne. Tehdy jsem měl problém s umístěním webů ve vyhledávačích. Dnes už celkem v pohodě, takže se mi dobře kritizuje.

V této době by jsem třeba rád šel do potravin. Vidím v určité sekci nevyužitou poptávku, která by šla sbírat online. Na to téma mám dokonce category killer doménu. Problém je druhá strana takového podnikání – offline.

Tehdy to byly vyhledávače, návštěvnost a strach z nezájmu. Tentokrát to je offline, o kterém toho moc nevím, resp. tam není co vědět, ale spíš hledat té cílené online poptávce tu požadovanou offline nabídku.

Neříkám, že kdyby jsem do toho šel, tak se bude říkat “jó to bylo tehdy, když grim…” nebo by se začal počítat nový kalendář, nebo by jsem udělal revoluci v oboru. To ostatně neudělají ani ty aukce. Ale splňuje to všechny moje představy o ideálním podnikání.

Maybe later…

Ale stále doufám. Třeba ty koule jednou objevím a skočím po hlavě do sraček.

Někdy v prosinci jsem se rozhodl podívat se i na možnost vydělat něco na affilech.

Když jsem se díval na konkurenci, tak má jejich strategie je v podstatě u všech stejná. Jedná se skoro o redirect trafficu přes affil linky. UIP přijde, podívá se na vygenerovaný text proložený potravou pro indexovací boty a odchází přes nevinný odkaz na cizí web.

Už od začátku jsem ale začal s trochu jinou strategií. Uživatele chci zaujmout. Chci ať ho zajímá můj web, i když zde nemůže provést žádnou konverzi.

Základem mé strategie je trochu jiný pohled na hlavní problém affilu. Na to, co většinu lidí odpuzuje od tohoto typu monetizace.

“Člověk, který se chystá nakoupit, většinou prochází před nákupem spoustu webů, proklikává se, vrací se k nim. I když nakonec nakoupí na sperky.cz, není jistota, že poslední navštívený affil link byl můj.”

Jednoduše se chce přesvědčit, že není na trhu nic lepší. Chce se ujistit, že i jiní lidé dělají to co on. Děláte to i vy. Když si kupujete boty, přemýšlíte “skutečně by si je koupili i jiní lidé? nebudu s nimi out? nosí někdo tento typ?“. Zkrátka procházejí internet a ujišťují se, že se drží v davu. Že nestoupnou vedle. Prochází weby a dělají si obrázek o trhu.

A to je problém, že? Právě že není! Vždyť právě to je to! Vždyť vy se svým webem jste ten, kdo jim říká, jak se mají zachovat. Vy se svým webem musíte traffic ujistit, že to co se chystají udělat (koupit si nokii N900) je skutečně co chtějí. Že jsou okolo nich stovky lidí, kteří jej používají a že jejich nápad si jej koupit, je ten správný. Svým webem splníte “projít si před nákupem jiné možnosti.”

V tomto je strašná výhoda oproti eshopu. Když někdo přijde do shopu, tak je to jeden cílový, který má otevřený v zásobě. A jde hledat další.

Pokud máte affil, tak vy jste ty “ostatní weby“, které lidi procházejí před koupí. Pokud si vás přečte a navštíví poté eshop, nemá potřebu hledat další zdroje. Jeho potřeba o ujištění se ve svém jednání již získal od vás. Splnili jste problém nakupování – hledání alternativ a porovnávání jiných webů. Ale pouze pokud máte takový web, který jej zmanipuluje a dodá mu jistotu.

Pokud mu dáte jen další technické specifikace výrobku, stále nebude mít jistotu, že jedná správně. Vzpomeňte si, kolikrát jste nakoupili až po přečtení diskuse. Technické specifikace jste znali. Ale až slova člověka “mám to, je to dobré” vás donutily koupit.

Jednoduše když UIP opouští váš web přes affil link, musí mít v hlavě “Ano, toto je to co chci. Chci si to koupit. Vím, že na trhu není nic, co by uspokojilo moji potřebu více. Nemám potřebu hledat dál. Jdu si to koupit. Ukažte kam mám kliknout. Koupím si to hned teď.”

K tomu aby jste ho o tom přesvědčili, se nedají použít informace. Informace používají eshopy. Říkají, kolik má ten HDD kapacitu. Specifikují rozlišení displeje. Vy se musíte stát manipulátorem, který použije hezké slova a totálně mu zmanipuluje mozek a zastře logické přemýšlení.

A funguje takový přístup? Ukáži příklad. Rovnou tady. Na blogu a na vás.

Když jste přicházeli, tak jste měli nejspíš averzi k affilu. Něco, co je na spodku monetizačního řetězce. Po přečtení toho článku, který neobsahuje absolutně žádná čísla, žádné statistiky, jen krásná slova, jste nahlodaní. Nedal jsem vám konkrétní informace, řekl jsem že to tak dělám a vy víte, že nebudete sami, kdo používá affil. Přemýšlíte, jestli se víc pustit do affilu.

A teď po přečtení článku, kdy jsem vám zmanipuloval mozek, přichází affil link, kdy se mi regnete a budu dostávat provizi za vaše výdělky.

Přesměrovat vás na ten link na začátku, tak to zavřete a jdete dál.

Vypadá to, že zmanipulovat stádo oveček je jednodušší, než to vypadá.

Vesměs k tomu moc nepotřebujete. Stačí vám:

1. blog, kde se označíte za domainera, podnikatele nebo veleúspěšné cokoliv
2. napsat článek, kde použijete slova jako “domainer, businenessman, mega, lukrativní“

Cca před měsícem hodil Vydrus do threadu “Tipy na volné domény” seznam volných domén českých měst.

Dnes o něco rozšířený, ale v podstatě stejný seznam, hodil na blog Drago.

http://404m.com/2010/01/07/zahrajte-si-na-zleho-domainera/

Víc než 50% jich bylo regnuto někdy v intervalu, kdy se mi refreshuje RSS čtečka.

Úžasné jak vybudované jméno a pár slovíček dokážou donutit lidi nakupovat něco, o co nemají zájem.

Nebo se možná mýlím a domény mezitím stouply na ceně. Třeba by mě nějací domaineři z webtrhu mohli poučit.

Take it easy. Nic pro Dragovi nebo nakupujícím.

Si tak teď přemýšlím, kolik by asi stálo zaplatit si ahydeho. Aby se příští víkend vydal na eurovíkend do Paříže a na blogu si pochvaloval poskytovatele.

V jeho případě nejspíš sedmička.

Tvrdého.

Každý. Každý. Naprosto každý, kdo chce vydělávat peníze na internetu pomocí webových stránek okamžitě sáhne po MFA. Jenomže proč? Proč sakra MFA?

No dobře. Odpověď je naprosto jasná. Protože takový web je vytvořený okamžitě. Nepotřebuje žádné znalosti. Nepotřebuje žádné finance. Nepotřebuje žádný nápad. Nepotřebuje v podstatě nic.

Každý. Každý. Naprosto každý kdo začne jako první s MFA za půl roku skončí s měsíčním výdělkem 230Kč a hromadou virtuálního šrotu.

Proč? Protože to co jsem napsal o MFA je naprostá blbost. BLBOST!

MFA je něco, jako když si Mikelandželo celý život seká do kamenů a nakonec jako životní dílo vyseká sochu Davida. Nebo jako když Da Vinci namaluje Monu Lisu.

Lidi jsou dost zmatení jednou věcí. Když se třeba jednou za rok staví miniJohn na webtrhu a hodí do aukce nějaké MFA, na kterém jsou tři strany textu a on vydělává 10$ denně? Bych z toho byl špatný asi i já.

Jenomže udělat takový web není jen o tom, že se napíšou ty tři strany textu.

Nejdřív se musí vymyslet téma. Takové, kde je minimum konkurence, KW jsou luxusně placené a je spousta inzerentů.

Potom se musí regnout doména a sehnat vhodný hosting. Ne takový, který vás po deseti webech finančně položí, nebo dostane pod magickou hranici, kdy své online podnikání sponzorujete offlinem.

Pak je nutná šablona. Ta musí být vybraná s ohledem na slušné CTR, vhodné rozmístění textu, menu a celková důvěryhodnost.

// já mám svoje vlastní

Texty nejsou jenom texty. Zároveň to není ani shluk KW. Taky to ani není nic, co by měl v ruce korektor. Prostě vyváženost sama.

Musíte umět programovat.

//pokud máte jeden soubor s texty (index i podstránky) a jeden soubor jako šablonu, kam se ty texty dosazují, tak úpravou jednoho souboru změníte komplet celý web – třeba tady je ta rychlost tvorby MFA

Potom následuje SEO.  Tajemné něco, co při jednorázovém použitý dostane web trvale nahoru.

//pokud si myslíte, že SEO je o tom, kolik na vás odkazuje webů a jak jsou kvalitní, tak jste na úrovni mého keříčkovce, který mě sleduje při práci přes rameno

Nedostat BAN.

A jako poslední je míra. Míra vědět, kolik těch webů je potřeba vytvořit, mít vše dopředu propočítané a ze zkušeností mít zaručený výsledek.

//z jednoho MFA prostě nezbohatnete, ano v Tanzánii žije 80% lidí s míň než jedním dolarem na den, takže by některé z mých několika nejúspěšnějších MFA klidně dokázaly každý uživit jednu tanzánskou cikánskou rodinu, ale na zbohatnutí jedním webem to není

Když se tak podíváte nahoru, tak je naprosto jasné, že toto není nic pro začátečníka. Pokud nemáte zkušenosti, tak to prostě proserete.

Příklad z praxe

Krásným příkladem je třeba Quack. Nedávno na webtrh hodil do aukce cca 10 MFA webů. Po posledním příhozu 100Kč se začal strašně divit, že nikdo nepřihazuje dál!

To je přesně to, o čem mluvím.

Témata byla vybraná naprosto šíleně. Texty nepoužitelné. Nevhodné šablony a o doménách nemluvím.

Co teda dělat?

Si třeba představme, že by nedělal MFA, ale udělal jeden cestovatelský web. Místo texty na 10 MFA by napsal 30 článků. Který web o Bulharsku má  30 podstránek? Místo mírné propagace 10ti webů, by propagoval jeden. Veškeré úsilí soustředěné na jeden web!

//k tomuto potřebujete znalosti na úrovni keříčkovce

Ale teď následuje to nejdůležitější.

Pokud odborník dělá MFA , tak on je schopný přechcat vyhledávače. Úkolem vyhledávače je, po zadání “Bulharsko” ukázat Quackův web s 30 stránkami relevantních informací. K tomuto Quack nepotřebuje znalosti. Má to co vyhledávač hledá. Úkolem odborníka je, že vyhledávač zobrazí jeho třístránkové, informačně nepřínosné, MFA.

A o tom to je.

// kdyby pak ten web prodával, tak co 100 Kč, ani ten jeho BIN 2000 Kč by mu nestačil – a to vše za stejnou dobu práce

Na internetu máte jednoduše dva typy lidí. Stejně jako v realitě. Dělník nemá znalosti. Takže musí tvrdě makat. Investor má  znalosti, takže nemusí pracovat.

Pokud dáte dělníka před PC ať investuje, tak jste za půl dne na nule. Stejné je to i na internetu. Začátečníci se nemůžou tlačit k MFA, aby dokázali že jejich 3 stránky jsou lepší než 30 stránek. Začátečníci musí být ti pracující dělníci, co tvrdě dřou a napíšou těch 30 stran.

Pokud tedy někdo začíná, nesmí se tlačit k MFA.

MFA je profesně nejvýš.

Je nad zpravodajskýma webama. Je nad e-shopama. Je nad  blogama.

Fungující informační web je něco jako developerské vzrušení, MFA je developerský orgasmus.

Pokud nemáte znalosti a zkušenosti, tak to prostě neoserete. Musíte tvrdě makat.

Pokud mi ještě teď někdo chce tvrdit, že MFA jsou jen příživníci a tvoří je neschopní lidé, tak mu prosím sbalte věci a odvezte ho zpět do léčebny. Ten víkend doma mu evidentně neprospívá.

// funny story: na webtrhu je nějaký idiot, co poptává článek, ve kterém bude shrnuté tvoření MFA – několikaleté zkušenosti, znalosti a know how v jednom článku -nekecám, true story

//Quack není žádný začátečník, jen jsem využil krásného příkladu s jeho aukcí a dál jsem ho používal jako imaginární postavu,  má za sebou celkem pěkné weby a dokonce i velmi úspěšný Kukej – online televize,v žádném případě nepatří mezi ten začínající póvl